Pomocí a rádcem může být kniha Poníci, kterou napsala Janine Verschure. Autorka zde jasným a konkrétním způsobem zodpovídá řadu důležitých otázek a problémů. Informace jsou solidní a důvěryhodné.

Činčila je však zvířátko se svými potřebami a požadavky. Kdo je dobře nepozná, může jí spíše škodit než prospívat. Než si tohoto živého plyšáka zamilujete a budete si ho chtít pořídit, bude dobré si prostudovat příručky o chovu činčil.

Tak věděli jste například, že pro činčilu je zcela přirozené žít v houfu? Pro činčily je dobré žít nejméně ve dvou, protože teprve pak budou moci žít svým bouřlivým rodinným životem a pustí do něj i vás.

Jsem dívka, která dostala v deseti letech pudlíka toye, apricota. Neměla jsem žádné zkušenosti s chovem pudlů, a když jsem se ho snažila vychovat, maminka ho spíše rozmazlovala, takže se z toho stal takový začarovaný kruh. Chtěla bych se vás zeptat, zdali by šel ještě vycvičit v mé péči nebo v rukou odborníka? A mám ho vychovávat znova od začátku, nebo s ním mám zacházet jako se zkaženým psem?

1.Křečci patří ve většině případů ke zvířatům aktivním zejména v noci. Máme ve svém bytě místo, kde je můžeme umístit tak, aby nás nerušili, nebudili nás ze spaní a místo lásky ke zvířatům nevyvolávali neurózu?

2.Křečci sice nejsou nikterak nároční na péči, potřebují jen trochu našeho času k nakrmení, vyčištění ubikace a ochočení. Jsme schopni a ochotni jim věnovat tu trochu času, kterou bychom jinak strávili jinými aktivitami?

3.Křeček může také onemocnět, jsme ochotni dát za jeho léčení částku, která možná převýší jeho kupní cenu?

Raci chodí pozadu

Mnoho lidí je překvapeno, když vidí raka, jak si vykračuje po akváriu směrem dopředu, místo aby couval. Je to dáno tím, že než se raci začali chovat v akváriích, mohli jsme je pozorovat pouze ve volných vodách. Pokud rak zpozoruje potenciální nebezpečí, jakým je například i lidský stín, instinktivně se rychle stáhne pozadu zpět do svého úkrytu.

Pokud vy nebo vaše děti toužíte po zvířátku, zřejmě první volba padne na psa nebo kočku. Často to ale kvůli alergii či z jakéhokoliv jiného důvodu pejsek nebo kočička být nemůže. Pak tedy přijdou na řadu další živočichové. Někdo si pořídí křečka či potkana - jenže ne každý snese v bytě hlodavce. Někdo vybere papouška - jenže je tu zase to nebezpečí alergie. Had? Možná se s hrůzou v očích a mrazením v zádech otřesete jen při vyslovení tohoto slova. Prostě a jednoduše - každé zvířátko má svá pro a proti

Zachytit zvířata při lovu patří k těm největším fotografovým výzvám. Boj o přežití je neúprosný, a právě vztah mezi lovcem a kořistí jej odhaluje v té nejsyrovější a zároveň i nejpřirozenější podobě. Čas od času se na různých besedách setkáváme s otázkami typu: jak můžeme s klidem fotografovat, jak jedno zvíře zabíjí druhé. Podobné otázky jsou odrazem toho, jak moc jsme se vzdálili od našich vlastních přirozených kořenů, a občas také projevem lhaní si do vlastní kapsy.

O rozšíření zlatých rybek neboli zlatých "Č" se postaral guvernér Ting Jen-can z provincie Če-tiang zlaté a žluté "Č" v rybníku u města Ťia-šeng. Aby jeho zlaté rybky neskončily v hrnci, věnoval jim úředník zvláštní ochranu a jejich rybníček nazval Rybník emancipace zvířat. Rybníčky se zlatými rybkami zakládali rovněž budhističtí mnichové.

Poprvé je uviděl asi před půl rokem, když mu farmář svěřil na hlídání stádo koz.