V ČR dosud zjištěna sice nebyla, ale v řadě evropských zemí se objevuje nízce patogenní ptačí chřipka. Ano, nejde sice o H5N1, tedy vysoce patogenní typ, to znamená velmi nebezpečný a rychle se šířící, nicméně i při výskytu H5N7 se přijímají veterinární opatření.

Právě proto Státní veterinární správa ČR upozorňuje všechny krajské veterinární správy, že je nanejvýš vhodné být vůči nákaze aviární influenzou ještě více obezřelí. Nízce patogenní chřipka byla zjištěna například v chovech v Norsku, Belgii, Německu, Itálii či Polsku. Nevymezují se tak rozsáhlá ochranná pásma jako při výskytu vysoce patogenní chřipky, nicméně i v těchto případech se nemocná drůbež usmrcuje a tzv. neškodně se odstraňuje. To znamená, že se podnikají všechny kroky, aby se zamezilo šíření i této nákazy.

Nízce patogenní aviární influenza je zákeřná tím, že u nemocné drůbeže jsou příznaky velmi málo patrné, a to třeba i u krůt, které jsou jinak na nákazy velmi citlivé.

Zatím byla naše republika ušetřena. Lze to přičíst tomu, že máme zkušenost z roku 2007, tedy především chovatelé a veterinární lékaři „v terénu". Všichni ti, kdo se setkali s výskytem aviární influenzy ve východních Čechám v roce 2007, si uvědomili, že veterinární opatření a varování mají smysl, a že plnění všech veterinárních opatření i plnění dosud platných mimořádných veterinárních opatření je jedinou možnou ochranou před zavlečením nákazy do chovů.

Stále tedy platí veterinární opatření na jejichž základě mají chovatelé hlásit, buď sami nebo prostřednictvím smluvních veterinárních lékařů krajské veterinární správě jakoukoli podezřelou změnu zdravotního stavu chované drůbeže. I nadále také probíhá monitoring volně žijících ptáků i doma chovaných ptáků. Dosud u nás zmíněný typ H5N7 nebyl zjištěn. To však neznamená, že tento virus, který způsobil onemocnění drůbeže či ptáků v okolních zemích se nevyskytuje i na našem území. Proto je nutné být připraveni.