Už jako malá holčička jsem hrozně ráda navštěvovala zoologické zahrady. Dokázala jsem obdivovat zvířátka i několik hodin. Nevěděla jsem, kam dřív, jestli do pavilonu exotického ptactva či plazů. Avšak nejvíce mě uchvátili šimpanzi. Dokázala jsem je pozorovat neskutečně dlouho. Naprosto mě okouzlili. Proto jsem se rozhodla o nich napsat.

Už od prvního dne života má malinký šimpanz v tlupě své postavení, které se během jeho života mění podle schopností, síly, oblíbenosti jedince, ale i jeho vychytralosti. Není výjimkou, když si dominantní samec udržuje pozici díky rozvážnému střídání partnerů, výhodným přátelstvím. U samic je to jednodušší, vůdčí samice většinou bývá důstojná a zasloužilá matka, která odchovala mnoho potomků a těší se všeobecné oblibě a úctě.

Často můžeme obdivovat jejich vysokou inteligenci. Proto s nimi lze navázat i určitou komunikaci. Dnes už vědci běžně se šimpanzi komunikují pomocí různých systémů. Slovní zásobu nejnadanějších šimpanzů tvoří až 300 slov. Dokáží tvořit jednoduché věty, učí znakovkou ?mluvit? svá mláďata a sami vytvářejí nová slova.

Šimpanzi také malují. Obrázky jsou sice omezeny na různé barevné čáry, ale i to je velké dílo! Nemyslíte?

Svými schopnostmi jsou v mnohém podobni lidem. Komunikují, zdraví se objetím a polibky, pociťují radost či strach, stýská se jim a mohou steskem i zemřít. Přemýšlejí, učí se, lžou a následně se pak za to stydí.

Všichni lidoopové se dokáží smát, ale šimpanzové se umějí přímo chechtat.