Pád z malé výšky je pro kočku mnohem nebezpečnější, než pád z několika metrů. Kočka totiž potřebuje dostatek času, aby se během pádu převrátila do "přistávací polohy". Využívá odporu vzduchu, ocasem kormidluje a vesluje, tlapky má roztažené. Její ohebná páteř a fragmentovitá klíční kost jí pomáhají k pružnému dopadu. Koťátka mají tuto schopnost teprve od určitého stupně zralosti.
Občas se objeví zprávy, že kočka přežila pád z velké výšky, jsou to ovšem výjimky. Kočka asi měla během padání možnost snížit prudkost nárazu, ať už díky keřům, či větvím stromů. Když kočka přistane na měkkém podkladu nebo na místě hustě porostlém zelení, může to trochu zmírnit její zranění. Naopak pády na tvrdý podklad, třeba beton, nikdy nezůstanou bez následků. Náraz je příliš prudký a nohy kočky ho neodpruží. Následky bývají velmi vážné:otřes mozku, zlomeniny, vnitřní zranění, která nemusí být znatelná na první pohled. Navíc kočka utrpí šok.
